Legislativní minimum pro obce

Při přípravě nových staveb nebo významnějších rekonstrukcí obecních objektů (např. škol, školek, kulturních domů či úřadů) je třeba zohlednit požadavky vyplývající zejména ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a jeho prováděcích předpisů.

U nových budov a významných rekonstrukcí je nutné splnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle aktuálně platné legislativy. V praxi se vychází z metodiky stanovené vyhláškou č. 264/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z požadavků na budovy s velmi nízkou energetickou náročností. Hodnocení se provádí porovnáním s referenční budovou definovanou prováděcími předpisy.

V projekční praxi se často uplatňují opatření, která mohou přispět ke splnění těchto požadavků, například:

• instalace fotovoltaických systémů,
• využití tepelných čerpadel,
• systémy řízeného větrání s rekuperací,
• efektivní osvětlení,
• energetický management budov.

Volba konkrétních technických řešení by měla vždy vycházet z technických, ekonomických a provozních podmínek konkrétního objektu, včetně případných omezení plynoucích z památkové ochrany.

Z hlediska praxe se doporučuje řešit energetické parametry již v raných fázích projektové přípravy, aby bylo možné předejít dodatečným úpravám projektu a zvýšeným nákladům.

PENB je upraven zejména § 7a zákona č. 406/2000 Sb. a souvisejícími prováděcími předpisy. Představuje základní nástroj pro hodnocení energetické náročnosti budov a je vyžadován u vybraných kategorií staveb.

Platnost a aktualizace

Průkaz energetické náročnosti budovy je platný 10 let od data vyhotovení, pokud nedojde k větší změně dokončené budovy, pro kterou byl zpracován. V takovém případě je zpravidla nutné zajistit nový průkaz.

Významnější stavební úpravy

Za významnější zásahy se obvykle považují zejména úpravy, které mají vliv na energetickou náročnost budovy, například:

• zateplení obvodového pláště,
• výměna otvorových výplní,
• změny technických systémů budovy,
• rozsáhlejší modernizace vytápění nebo větrání.

U menších úprav zpravidla nevzniká potřeba nového PENB, doporučuje se však uchovávat dokumentaci o provedených změnách.

Veřejné budovy

Budovy užívané orgánem veřejné moci podléhají specifickým požadavkům na zveřejnění průkazu energetické náročnosti budovy. V příslušných případech je nutné zajistit umístění grafické části průkazu na viditelném místě v objektu.

Výjimky

Povinnost zpracování PENB se nevztahuje na některé typy staveb, například:

• některé památkově chráněné objekty,
• vybrané budovy určené pro náboženské účely,
• některé malé stavby podle podmínek stanovených zákonem.

Vždy je vhodné ověřit konkrétní režim daného objektu.

Další významnou oblast představují pravidelné kontroly systémů vytápění a klimatizace podle zákona č. 406/2000 Sb. a příslušných prováděcích vyhlášek.

Povinnost pravidelných kontrol se týká zejména systémů vytápění nebo klimatizace se souhrnným jmenovitým výkonem nad 70 kW. Kontroly provádí energetický specialista a jejich výsledkem je písemná zpráva.

U nově uvedených systémů musí být první kontrola provedena do tří let od uvedení do provozu a následně zpravidla nejméně jednou za pět let.

Za určitých podmínek může být povinnost pravidelných kontrol nahrazena provozem automatizačního a řídicího systému budovy (BMS), který umožňuje průběžné sledování a optimalizaci provozu.

Vedle jednotlivých legislativních povinností nabývá na významu systematické řízení spotřeby energie.

Energetický management představuje soubor postupů, které umožňují průběžně sledovat spotřebu energií, vyhodnocovat provoz budov a identifikovat příležitosti pro úspory. V praxi může zahrnovat například:

• evidenci spotřeb energií a vody,
• pravidelné vyhodnocování nákladů,
• sledování výkonu technických zařízení,
• plánování energeticky úsporných opatření,
• přípravu podkladů pro dotační programy.

Zkušenosti ukazují, že právě kvalitní energetický management bývá často jednou z nejefektivnějších cest ke snižování provozních nákladů obecního majetku.

Komunitní energetika a sdílení elektřiny představují oblast, která se v posledních letech výrazně rozvíjí. V České republice je sdílení elektřiny umožněno prostřednictvím Elektroenergetického datového centra (EDC).

Za stanovených podmínek lze sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů mezi více odběrnými místy, například v rámci majetku obce. Typickým příkladem může být využití výroby z fotovoltaické elektrárny umístěné na budově školy pro další obecní objekty.

Základní předpoklady

Pro zapojení do systému sdílení elektřiny je zpravidla nezbytné:

• registrace výrobních a odběrných míst,
• zajištění odpovídajícího typu měření,
• registrace v systému EDC,
• smluvní zajištění vztahů s distributorem a dodavatelem elektřiny,
• vyřešení vyúčtování a odpovědnosti za odchylku.

Při instalaci fotovoltaických elektráren na obecní objekty je současně nutné posoudit podmínky připojení do distribuční soustavy, požadavky stavebních předpisů a případné podmínky poskytovatele dotace.

V případě zapojení více subjektů je vhodné věnovat pozornost také právnímu a organizačnímu nastavení projektu a jeho souladu s pravidly veřejné podpory a hospodářské soutěže.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, umožňuje zadavatelům zohledňovat environmentální aspekty veřejných zakázek, pokud to povaha zakázky umožňuje.

Nejde o obecnou povinnost aplikovat ekologická kritéria, ale o možnost zohlednit je tam, kde jsou relevantní a přiměřená předmětu zakázky.

V praxi může jít například o:

• energetickou účinnost dodávaných technologií,
• náklady životního cyklu (LCC),
• využití recyklovaných nebo certifikovaných materiálů,
• požadavky na nakládání s odpady,
• snižování environmentálních dopadů při realizaci zakázky.

Za dobrou praxi lze považovat situaci, kdy je zadavatel schopen doložit, že environmentální aspekty při přípravě zakázky vyhodnotil a zvolený postup odpovídá charakteru konkrétního projektu.

Energetická a environmentální legislativa představuje pro obce oblast, která se průběžně vyvíjí. Přináší nové povinnosti, ale zároveň i příležitosti ke snižování provozních nákladů, modernizaci obecního majetku a efektivnějšímu hospodaření s veřejnými prostředky.

Klíčem k úspěšnému zvládání legislativních požadavků je průběžné sledování změn právních předpisů, systematická evidence povinností, kvalitní energetický management a včasná příprava investičních projektů.

Uvedený přehled slouží jako orientační informační materiál a nenahrazuje individuální právní, technické ani energetické posouzení konkrétních případů.